25. 9. 2011

Vrátit se

tam, kde jsme v pýše zapomněli
na plachost duše v žáru novoluní
 a nevpustili dětství ani do úžasu.
Kde vnucená vina zmarněného času
vkradla se do snů
 řídit rozednění.

Na místo citu metodu,
na místo jména rodné číslo,
na místo smyslu náhodu,
 co zvrací nás, jak se to šiklo
bez paměti země v random hodu.

Vrátit se...
a plaše prosit stíny
 o závan tepla domoviny,
 o víru jen tak napříč věkům,
 o důvěru v příběh o člověku
 a intimní líci říše sfér.

Žít pro smysl, ne na úvěr.