Chvíli, co chtěla
pobýt celá
¨jsem pro výsledek znehybněla,
Není to pýcha, jen sypký strach,
když za východem slunce cosi
zbývá
Chvíle, co chtěla pobýt živá,
Proměnila se v dutý stesk rán,
kdy už se připozdívá.
V štěstí,
co zraje za bolest.
Žádné komentáře:
Okomentovat