„Nikoho nepotřebuji“
a pod ním rozlehlé psí vytí:
„Nikdo nepotřebuje mě“.
Tak roste babylónská věž úsporné spásy.
Bůh na
vrcholu zrozený, ozvěnou se vrací.
M. Hrbková
Jupiter, vládce Olympu, září na skvoucím trůně, v rukou
třímá roh hojnosti nebo blesk, symboly růstu, expanze a moudré spravedlnosti. V astrologii bývá často nazýván „Velikým
štěstím“.
Jupiter disponuje aktivní, ohnivou energií, podstatu jeho
povahy tvoří expanzivita. Do jeho domény patří vše, co rozšiřuje, užívá, kultivuje
či rozvíjí jakoukoliv oblast lidského konání. S vládcem božských sil a spravedlivým soudem
Jupitera přichází na scénu rozkvět a zdar.
Ale jako každá energie, i tato je bez hodnocení a vždy
tenduje k ovládnutí všeho kolem sebe. Může propuknout či být použita
v situaci i míře prospěšné, kdy je opravdu neocenitelným zdrojem nápadů,
nadšení i metod; ale i ničivé, kdy dokáže proměnit hojnost v hromadu
nepotřebných kuriozit, radost v trýzeň závislosti a moudrost
v manipulativní břečku.
I Jupiterská expanze
a tendence k sebepřekročení musí nalézt své hranice a svá omezení, jinak
se zacyklí v hedonistickém kolotoči chtivosti a zábavy, vytváří nereálné
velikášské vize a chce šplhat po žebříku do nebes jak po eskalátoru – i s následným
kostrbatým pádem.
V I-ťingu symbolizuje Jupiterskou energii 55. hexagram HOJNOST.
Hexagram je spojením živlu ohně a bouře, vnitřní jasnosti a vnější síly a
mobility. Hojnost zde není zobrazována jako mnohost, ale jako jasnost pohledu a
připravenost k činu, setkání a spolupráce schopných lidí. Komentáře
upozorňují, že hojnost v sobě vždy ukrývá i svou pomíjivost a rozhodně se s ní
nedá počítat jako se stabilním stavem.
První linie symbolizuje stav hojnosti, kdy se setkají lidé,
kteří jsou schopni dobře a dlouhodobě spolupracovat. Druhá a třetí linie
ukazuje čas, kdy špatně funguje spojení mezi základnou a vedením, lidé ve
vedení se snaží hojnost obrátit ve svůj prospěch, a zapomínají na věci obecné. Ve
druhé není dobrá doba pro schopné lidi, ale je to stav spíše náhodný,
nezakořeněný a stačí počkat, až se podmínky zlepší. Ve třetí linii již schopným
hrozí určité nebezpečí a rozhodně by se neměli do veřejných věcí zapojovat. Nedokonalost
se stala součástí systému, který korumpuje samou svou podstatou.
Čtvrtá a pátá linie zobrazují opět doby hojnosti, kde se
setkávají lidé schopní, tentokrát skromný a na celek soustředěný vůdce a ochotný
pomocník. Šestá, nejvyšší linie stav, kdy hojnost vede přímou cestou
k aroganci, lhostejnosti a přehlíživosti, člověk „nevidí svou rodinu“ a je
pravděpodobné, že zůstane sám.
Tajemství uměřenosti v principu, který je samou svou
podstatou expanzivní a chce překračovat všechny hranice, sahá skutečně až do
nebes. Pokora je totiž možná jen tam, kde člověk sám sebe omezuje pro něco, co
jej přesahuje, dělá to rád, protože to považuje za dobré či nutné.
Hlavními ingrediencemi Jupiterského lektvaru expanze a růstu
jsou schopnost úcty, víra ve smysluplnost života, krásu lidí a
možnost růstu k ideálu. Jupiter je naše představa nás samých, do níž
vrůstáme. Je to naše touha poznat odkud a kam přicházíme, začlenit se do
smysluplného celku vesmíru, poznat jej, kultivovat a přivést k rozkvětu.
Tato touha však musí mít svůj cíl v něčem, co nás přesahuje.
Zacyklí-li se sama v sobě a bezhlavě expanduje do všech
stran, vznikají příšery, buněčný růst růstu, velikášské představy o všem, co
děláme a znamenáme, egomanie a posedlosti.
Babylonská věž úsporné spásy.
Bůh z vrcholu vyhnaný, podzemím se vrací.
Psáno pro rubriku "Planety v nás" literárního obtýdeníku TVAR
Žádné komentáře:
Okomentovat