„…na pozadí vnitřních zvuků,
v přeryvu tmy, kde dny se zdají,
zahlédneš osud v jeho dráze, Sisyfa s jeho kováním
a na bílý list kalendáře prosvitne slunce dalších dní…“
Markéta Hrbková
Tak nějak to probíhá, když se vnořím do míst, kde se
pohybuji nejraději, na hranici říše poezie a říše symbolů, jež poetické obrazy
zasazují do vzájemných kontextů, mnohdy nechávají vyvstat jejich do té doby
netušené příbuznosti a míří někam do dálek. A někdy lze i zahlédnout, co
vesmírné sudičky daly do vínku tomu či onomu člověku či příběhu.
Často můžeme pozorovat, že určité události bývají i bez
znalosti horoskopických údajů naplánovány s tajemnou přitažlivostí k
okamžiku, který je pro ně charakteristický.
Ani horoskop Tvaru nezapře, že
je zrozením literárního časopisu.
Na vrcholu kruhu trůní v strastiplném objetí trojice božských
postav Neptun, Saturn, Uran. Jejich velkolepé dary - neptunské rozpětí
fantazie, saturnský smysl pro řád a dokonalost formy a hluboký instinkt a
prorocký duch uranského revolučního pokrokáře nás zavádějí až nepřístojně
blízko všemu, čím by měl literární časopis disponovat a co by měl
v nejlepším případě ovládnout.
Ale horoskop je
symbol, jeho obrazy prýští od pramene podivně lhostejné k dobrému či zlému
a tak v neptunském šíroširém oparu se člověk až příliš lehce omámí a ztratí,
pod diktátem Saturna může řád ztvrdnout
v neprodyšný vak, co škrtí každou jiskru tvorby a Uran by pro svou vizi
pokroku a zítřků rozvrátil i archu poslední záchrany. Tak všichni usilují o své
jednostranné cíle až po hranici sebezničení a historie časopisu je také
historií jejich vzájemných vztahů a koordinace.
Zmíněná trojice vzdálených bohů je provázena i demiurgy
pozemskosti Venuší a Marsem. Ti všichni napřou síly společně, v první fázi
však spíš k tomu, aby prorazily cestu ven z krunýře Kozoroha.
V Kozorohu se všechno dlouho klube, vše prochází
přísným soudem, chystá co nejpečlivěji svůj zrod, co nejdokonaleji teoreticky propracovává
budoucnost a ochraňuje jsoucí. I ti
nejzapálenější ztrácejí v jeho objetí na dlouhá léta část své přirozené
důvěry a naděje a tíhnou ke strategiím, které jsou jim jinak cizí. Každý pohyb směrem k novému je
poznamenán úzkostnou podezíravostí, vše spěje spíš do vlastních hlubin než k otevřené
výměně s okolím.
Pětice sil na vrcholu horoskopu v domě veřejné služby v Kozorohu,
to je hřivna dlouhých a strmých cest s vidinou nejvyšších vrcholů,
která je však zároveň vykoupena řídkým vzduchem a střídáním namáhavých výstupů
a sestupů. Cesta z tíživého sevření je těžká a pomalá, často prochází
dlouholetými cykly, v nichž se uzamčené síly jen postupně dopracovávají další a
další roviny autentičnosti a osvobozují se od tíživého tlaku kozorošské zimy a
uzavřenosti, ale s pečlivostí sobě vlastní vynáší na povrch i to, co dlí
nejhlouběji.
Astrologie pomocí transitů ukazuje, v jaké fázi procesu
se událost či člověk nachází a co lze očekávat. Ty v současné době upozorňují
i na podstatnou změnu v historii časopisu – planeta Pluto, která svým
pomalým chodem ničí jsoucí, aby uvolnila místo novému, planeta smrti a
zmrtvýchvstání bude postupně procházet přes všechny zmíněné síly, zpochybňovat
a zrazovat jejich navyklé způsoby projevu a nutit je hledat jiné a nové podoby
sebe sama i za cenu možných ztrát. Vesmír i svět zatočil kolem, přichází nový
šéfredaktor a historie této jedné malé vesmírné události prochází do dalšího
stádia svých dějin.
Psáno pro literární obtýdeník
TVAR
Žádné komentáře:
Okomentovat